Okno do ulice

Bokomara

1:DnHes večer, lásko, nH/Bejdu zrovna nG#mikam,
mEmaj7usím si spočítat, cC#7o se nevrátF#í,
kdHyž přijdeš, nH/Bezvoň, já se nG#mezamykám,
tEmaj7o mají ve zvyku jF#enom bohatí.
2:Mně patří jedno okno do ulice,
ve kterým sleduju, kam se žene svět,
co vidím, schovám ve svý harmonice,
jednou ti o tom snad budu vyprávět.
R:G#mO lidech ve frontě na dobrý skC#utky,
G#mo vlídným úsměvu, co F#už se nenosí,
G#mo nářku rozbitý tC#elefonní budky,
Eo smůle, co se mi lF#epí na šosy.
R:Taky o štěstí, jak je kdo chápe,
o holkách, který se moc rychle rozdaly,
občas je zasvědí duše pod make-upem,
jenže svět kvůli nim sotva zpomalí.
3:Tak vidíš, lásko, už mi bylo třicet,
a pořád zůstávám jednou z mnoha nul,
mám jen to svý okno do ulice,
špehýrku na životm co mě uhranul.
4:Sám stojím ve frontě na dobrý skutky
s úsměvem, který se dávno nenosí,
občas dám korunu do rozbitý budky
a sám se smůle svý lepím na šosy.
R:Možná si po štěstí pokaždý šlapu,
když spávám s holkama, co už se rozdaly,
jenomže pořád mám duši bez make-upu,
třeba svět kvůli mě jednou zpomalí ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:36:02.971+00:00
Výsledky hledání: